MENU


 737 810 265    info@nosenideti.cz

Dětský kojenec jako nošenec

12. 12. 2006
Co se píše o nošení

Knihy a práce doktorky Evelin Kirkilionis byly pro nošení dětí zásadní. Seznamte se s ní...

Dětský kojenec jako nošenec

Dr. Evelin Kirkilionis

Až donedávna a částečně i dnes platil novorozenec za nesamostatné stvoření vybavené jen několika málo schopnostmi. Čas měl trávit především jídlem a spánkem, aby tak dorostl do dítěte, které je schopné komunikovat. Ale i dítě, jehož tělesné potřeby jsou uspokojeny a které spí v samostatné, nehlučné místnosti, nemusí být vůbec spokojené. I právě probuzené dítě začne většinou plakat, jestliže o sobě dá nahlas vědět a nedostane od rodičů žádné potvrzení o jejich přítomnosti. Touha po přítomnosti nebo jen potvrzení přítomnosti pečující osoby přichází častěji, než je to rodičům racionálně pochopitelné; nezdá se totiž, že by děťátko obklopovalo něco jiného neuspokojivého. Klid a být sám je pro mládě patřící biologicky mezi typ "zůstávající v hnízdě" něco normálního a v žádném případě u něj nevyvolává strach. Lidské mládě se tím však znepokojí. Dítě není od přírody typem mláděte "v hnízdě", ale stalo se "kulturním" mládětem v hnízdě.

Lidské dítě dokazuje z perspektivy biologie chování i dnes svou sounáležitost s mláďaty typu nošenec. To vyplývá z jeho potřeby po přítomnosti osoby, která o něj pečuje. Hluboký spánek, kterým dítě spí, ačkoliv se s ním intenzivně hýbe a přestože prostředí je hlučné, dokazuje uspokojující účinek změn poloh, protože tyto signalizují přítomnost pečující osoby.

Centrum rovnováhy je část mozku, která začíná zrát nejdříve; pozitivní účinky hýbání s dítětem využívají různé kliniky k podpoře vývoje nedonošených nebo málo vážících dětí. V Chicagu byly inkubátory vybaveny vodními postýlkami, ve švédských klinikách se používají závěsné matrace. Srdeční a dechové potíže se vyskytly méně často, děti prospívaly lépe.

Nošení učinkuje na děťátko pozitivně různými způsoby. Když s ním někdo hýbe, je to pro něj znamení, že není samo a dává mu to pocit jistoty. Zároveň vzniká těsný tělesný kontakt. Ve své knize "Körperkontakt" popisuje Montague (1974), jak důležitou roli hraje tělesný kontakt pro vývoj dítěte.

Hunziger (1986, 1998) ukázal, že děti, které byly nošeny asi 4 hodiny denně, plakaly od třetího týdne života význačně méně než děti z kontrolní skupiny a v bdělém stavu byly delší dobu v dobré náladě, což je celkově dobré pro vývoj dítěte.

Anatomicky je dítě v kojeneckém věku přizpůsobeno statutu nošence. Poruchy pohybového systému ve smyslu známých předsudků, které by byly způsobeny nošením, nebyly zjištěny.

Během nošení se dítěti dostává mnoho pohybových podnětů. Nejenže může vnímat pohyb v prostoru, ale díky úzkému tělesnému kontaktu předává nosící osoba své vlastní pohyby těla resp. svalovou aktivitu přímo nožičkám dítěte, z nichž se přenáší na kyčle. Tyto pohybové podněty jsou pro vývoj dětských kyčlí přínosem, protože podporují jejich prokrvení. To je případ především při nošení na boku, ale i při nošení v pozici "obličeji k sobě".
Předpoklad: správné používání šátků.

(z dizertace a kongresového příspěvku "Prävention durch antropologisches Wissen" od Dr. Evelin Kirkilionis univerzita Freiburg, 1990/1994)

 

Text je se souhlasem převzat ze stránek www.babysatky.cz

 





Podobné články


Přidejte komentář

Buďte první, kdo okomentuje "Dětský kojenec jako nošenec"
Pole označené hvězdičkou jsou povinná. *



Recenzenti nyní nejsou ověřováni, recenze nemusí být jen od našich ověřených zákazníků.


KOŠÍK

Váš nákupní košík je prázdný.